Volby jsou od slova volit nikoliv kalkulovat. To znamena volit podle toho koho chci a ne podle toho kdo ma sanci.

To by mohlo platit, kdyby byl naprostý zákaz zveřejňování volebních preferencí. To bych si nějak vybral mezi třemi, kteří mají z mého pohledu rozumné názory. Jenže když dva z nich mají podle průzkumů pod 5%, tak přece nebudu vážit cestu do volební místnosti, abych svůj hlas hodil do koše - dám to tomu třetímu.

Á, tak jistě. Po Kroměřížské výzvě, která vtrhla do českých luhů a hájů s takovou razancí a autoritou, že se na ni i Horáček jako Zemanův protikandidát vykašlal, aby se neztrapnil, přichází její podporovatelé s vlastními recepty, jak na to.

Nedokážou se však domluvit ani mezi sebou, což nám tady autorka textu jasně demonstruje a zároveň si na to stěžuje. Tím se ovšem spolu s nepochopením toho, že prezident může být jen jeden a kandidáti na něj tedy z principu nemohou fungovat jako tým, staví do poněkud nedůstojné situace, má-li být její myšlenkový pochod podroben rozboru...

Nepochybuji ovšem, že nám notoričtí petenti a vyzyvatelé z řad Kroměřížské výzvy brzy předloží další materiál, který naprosto pohltí náš veřejný prostor a pohne koly české společnosti vpřed, zpátky ni krok!

Topolánek? To je Miloš v bledě modrém!

Fischer je nejlepší volba!

Budu volit Topolánka