Proč bychom neměli utrácet za studie kanálu Dunaj-Odra-Labe?

V letošním roce jsme zaznamenali výrazné oživení myšlenky vybudovat kanál Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Před několika dny Ministerstvo dopravy rozhodlo, že je třeba zpracovat studii ekonomického hodnocení tohoto projektu za 25 milionů korun. Jsem toho názoru, že utrácení veřejných zdrojů za jakékoliv studie a projektovou přípravu k této megastavbě je mrháním peněz daňových poplatníků.

Nevěřím, že bude studie potřebná a že bude zpracována objektivně. Jedna studie hodnocení efektivnosti projektu už byla zpracována - studie je veřejně dostupná na webu kanálu (ke stažení zde). Tato ekonomická analýza vychází z naprosto nereálných předpokladů a po metodické stránce obsahuje řadu hrubých chyb. Je zcela zřejmé, že jejím zadáním nebylo nezávisle, odborně a objektivně posoudit finanční a ekonomickou smysluplnost investice. Společnost, která studii zpracovala, nemá funkční webové stránky, v posledních letech několikrát změnila majitele a dnes sídlí v bytě panelového domu. I zkušenosti ze zahraničí ukazují, že ekonomická návratnost dopravních megastaveb je o mnoho řádů horší, než je předpovídáno ve studiích. Například na provoz Eurotunnelu pod Lamanšským průlivem spojující Francii s Anglií musejí doplácet daňový poplatníci obou zemí (více se můžete dočíst zde).

Nevěřím, že náklady na zbudování kanálu budou odhadovaných 400 miliard Kč, byť i to je astronomická částka. Jedná se o extrémně náročnou stavbu, která by si vyžádala jen v Pardubickém kraji stavbu až 13 plavebních komor a 9 kilometrů plavebních tunelů. Kolik by skutečně stál nejdelší plavební tunel na světě v délce 7,6 km mezi Rudolticemi a Dlouhou Třebovou, když šestikilometrový tunel Blanka bude stát téměř 40 miliard?

Není reálné předpokládat, že bude stavbu kanálu z většiny financovat Evropská unie. V programovacím období 2014 - 2020 budeme mít k dispozici přibližně 550 miliard Kč. Není podle mého názoru třeba zpracovávat studie za desítky milionů Kč na to, abychom si uvědomili, že tyto peníze můžeme rozdělit efektivněji a přínosněji mezi větší množství infrastrukturních projektů nejen v oblasti dopravy. Obyvatelům Pardubického kraje zoufale chybí rychlostní komunikace R35. Přes Vysoké Mýto, Litomyšl, Svitavy i malé obce se valí denně desítky tisíc vozidel. Prostředky z EU nebudou v programovacím období 2014 - 2020 stačit ani na celé dokončení R35, která tak bude končit u Svitav. Zdroje z EU můžeme efektivněji využít na dobudování železničních koridorů, které podél trasy kanálu D-O-L vedou.

Kanál Dunaj-Odra-Labe je podle mého názoru nereálný megalomanský sen. Už jeho příprava odčerpává z veřejných zdrojů prostředky, které by bylo možné využít efektivněji. Blokování pozemků v územních plánech brání rozvoji obcí nejen na Pardubicku. Opusťme tuto historickou myšlenku a věnujme se investicím do projektů, které podpoří skutečnou budoucí konkurenceschopnost České republiky.