Asi to vidí až teď, kdy jim e-mailové schrány zaplavují reakce od samotných OSVČ.
Milá vládo, podívejte se na to, jaké má živnostník třeba někde ve vašem okolí fixní náklady spojené s jeho živností. Ty ztráty jsou přeci o hodně větší. Všichni máme ve svém okolí OSVČ a musíte přeci vidět, že těch 25.000, které plánujete jen pro část OSVČ, je jen hodně malá náplast.
Plně chápu to, že vláda má obavy z toho, aby se v době koronavirové krize ve velkém nepropouštělo, aby se prostě ekonomika po krizi nemusela resuscitovat z úplného propadu. Ale vymyslet jednorázovou sumu 25 000 Kč, kterou ještě navíc dáte jen těm, kteří jasně prokážou, že ztratili práci výhradně v důsledku koronakrize a vládních opatření a kteří mají propady za první kvartál, je nepochopení toho, jak OSVČ fungují. Odhlížím teď od toho, že se neporovnávají tržby jen za březen, kdy opatření začala platit, ale za první kvartál, a to v meziročním srovnání. Nebere se ale v potaz inflace a ani hospodářský růst. A navíc se neporovnává zisk, ale pouhé tržby, které nevypovídají nic o tom, jak se OSVČ daří.
Podle mě existuje jednoduché řešení, jak aspoň trochu v dnešní nelehké době saturovat OSVČ, a to dát příspěvek všem OSVČ. Myslela bych i na ty, kteří pracují na dohodu. Státní rozpočet by tím z dlouhodobého hlediska nebyl tolik zatížen.
Proč to tak vidím? Vydat teď všem alespoň částečnou náplast za výpadky jejich byznysu, vyjde skutečně levněji. Pokud by totiž některé OSVČ své živnosti úplně uzavřely (a to už se částečně děje), tak by spadly do dávek a jejich návrat zpět do ekonomické činnosti by mohlo státní kasu právě na dávkách stát více peněz, než když se jim teď všem a plošně a v rámci možností pomůže.
Říká se, že „nejdůležitější je, jak dobře projdete ohněm.“ Proto dobře promýšlejme, jaký dopad budou jednotlivé kroky mít – zda pomáhají či nikoli. V návrhu ministryně financí smysluplnou a férovou pomoc nevidím.
