Nezavírejme oči před nelegálními množírnami psů

Z českých nelegálních množíren psů putují měsíčně do zemí západní Evropy tisíce štěňat, která se rodí v otřesných podmínkách. Od feny jsou odstavena předčasně, nemají povinná očkování a bývají ve špatném zdravotním stavu. Často tak nepřežijí převoz do země určení. I přes zlepšující se právní ochranu zvířat stále dochází k neuvěřitelným excesům. Množírny, kde jsou psi jen kvůli zisku množeni mezi sebou, dokud totálním vyčerpáním, hladem nebo jiným týráním nepojdou, jsou jen špičkou ledovce. Náš stát potřebuje systémové, legislativně zakotvené řešení problému, který je v České republice a ostatních zemích Visegradské skupiny hrůzně rozšířen. 

Nelegální dovoz štěňat z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska lze jen těžko monitorovat. Například do Francie se ale nelegálně ročně doveze 50 tisíc štěňat, většinou malé rasy. Velice výnosně se tam prodávají – až za 1000 eur, což daleko přesahuje cenu těchto psů v jejich zemi původu.

Problémem je jistě vymahatelnost českých zákonů. Náš právní řád nezná pojem množírna, a tak Státní veterinární správa nemá možnost tato zařízení kontrolovat nebo v nich zasáhnout. Velká část odpovědnosti leží ale na samotných lidech, kteří psy nakupují. Je třeba vždy chtít znát původ psa a vidět jeho rodiče a domácí prostředí, důsledně zkontrolovat jeho dokumentaci a v žádném případě nekupovat štěňata s takzvaným průkazem původu od prodejce přímo na ulici. Tam je sice možné koupit psa za nižší cenu, ale levný nákup se nemusí vyplatit. Je více než běžné, že štěňata z množíren trpí nemocemi, které je doprovází celý život. Majitel psa tak hradí nákladnou léčbu. Často také riskuje, že štěně, které má za sebou traumatický pobyt ve tmě, bez prostoru k pohybu, v kleci a vlastních výkalech, bude mít psychické poruchy a problém se socializací. Mnoho z nich během prvních měsíců života zahyne. Nic z toho ale nový majitel v prvních týdnech života, kdy štěně kupuje, nepozná.

Naskýtá se otázka, proč máme toto smutné prvenství my, kteří chováme psí miláčky v míře, která je v Evropě neobvyklá a pro naše sousedy nepochopitelná. Co si Češi kompenzují? Na jedné straně jim psí členové rodiny nahrazují lidské vztahy a na straně druhé jsme špičkou ledovce, ke kterému se zatím stavíme zády.

Opatření, která by mohla nelegálnímu množení štěňat zamezit, přitom nejsou nijak složitá. Nutností je zavést povinné čipování psů a centrální evidenci čipů ideálně na evropské úrovni, posílit v zákoně pravomoci veterinární správy, aby mohla účinně kontrolovat a zasahovat např. v chovech s nekvalitními podmínkami. Pomohlo by také přesně definovat, co je to útulek. Snad tak Česká republika přijde v brzké době o jedno ze svých neblahých evropských prvenství.